Hledač talentů

kloud(n)ovina #1 | psáno pro časopis 53×11

Hledač pokladů talentů

Představte si sami sebe jako hledače mladých cyklistických talentů a na chvíli se převtělte do skauta svého oblíbeného World Tour týmu.

Je po sezoně a máte nashromážděné poznámky o nadějných mladících, z nichž jste vybrali osm, u kterých cítíte největší budoucí potenciál. Jak zvolíte jednoho jediného, kterého do týmu přivedete? Jaké kritérium rozhodne?

Po prvotním kontaktu se zástupci zmíněných talentů se vykrystalizuje trojice, která přichází v úvahu (nemají ještě smlouvu, měli by zájem ve vašem mančaftu působit a v neposlední řade by se vyplatili i z marketingového hlediska). Od šéfa máte jasné instrukce: jednoho musíte vybrat a podepsat. Všichni tři jsou závodníci stejného typu – vrchaři s ambicemi na top 10 v těžkých etapových závodech. Jak to tedy rozlousknete?

Nabízí se klasická losovačka. Tři jména napíšete na papírek, hodíte do kšiltovky a poslepu vyberete. Hotovo. Vylosované jméno vyhraje jackpot, smlouvu s profitýmem. Náhoda a nepředvídatelnost je základním prvkem našeho vesmíru, proč by tedy nemohla být vaším kompetentním pomocníkem při výběru? Protože nejste gambler! A hlavně znáte sofistikovanější postupy, díky nimž jste považován za skvělého cyklistického skauta.

Z nashromážděných statistik umíte vyčíst důležitá data, která vykonají finální rozhodnutí za vás. Čísla se navíc nedají „okecat“, a tak se vaše závěrečná volba bude lépe obhajovat u vedení týmu v případě, že se mladík v budoucnu neprosadí.

No jo, teď si ale musíte položit tu nejdůležitější otázku. Jaké statistické veličiny jsou tím nejvěrohodnějším ukazatelem budoucího potenciálu? Výsledky ze závodů, hodnoty ze zátěžových testů a další podobné údaje vypovídající o „síle motoru“ daného jedince jsou u všech adeptů plus mínus stejné. Vy hledáte nějaký charakteristický rys, který se u velkých šampionů vyskytuje s železnou pravidelností. Co to je? Zanalyzujete data top závoďáků poslední dekády a budete hledat, co je spojuje. Nějaký vzorec se u nich přeci opakovat musí.

A taky že opakuje! Údaj to je na první pohled vcelku překvapivý, ale data hovoří jasně. Předpokladem úspěchu je, dle statistické analýzy, chronické onemocnění plic. Astma.

Astma? Vždyť vy hledáte talentový předpoklad, nikoli hendikep!

Uznávám, výše zmíněné využití statistik nebylo zrovna nejrigoróznější, korelace nemusí vždy znamenat kauzalitu, častý výskyt astmatu u cyklistických šampionů se pravděpodobně dá vysvětlit jinak. A to docela jednoduše.

Někteří závodníci astma deklarují, přestože plicní problémy nemají. Proč? Protože TUE! (Therapeutic Use Exemptions)

Antidopingová pravidla se zdají být, alespoň dle mého soudu, na hlavu postavená, protože k takovému jednání sportovce nepřímo pobízí. Jestliže totiž zdraví sportovci nechtějí mít nevýhodu vůči těm, kteří sužováni astmatem skutečně jsou, nemají na výběr.

Máte-li astma, máte v cyklistice přirozenou nevýhodu, tak jako má nevýhodu třeba plavec, který má kratší nohy než jeho soupeři. Může si ale plavec vzít ploutve, aby svůj hendikep vymazal? Nemůže. Astmatik ale, dle pravidel Světové antidopingové agentury (WADA), může užívat některé látky, které jsou všem „zdravým“ sportovcům zakázané. Nejenže tím astmatik smazává svůj přirozený hendikep, on tím dokonce získává výhodu!

Nebyli by tedy závodníci ne-astmatici hloupí, kdyby si respirační nemoc nenechali „napsat“? Tím by přeci úplně jednoduše tuhle nesmyslně nabytou výhodu svých rivalů eliminovali.

Získat papír na astma přitom není žádná věda. Stačí se při spirometrickém vyšetření párkrát příhodně zakuckat a máte ho. Když to nevyjde napoprvé, zajdete na stejné vyšetření jinam.

Ve vyspělých státech světa má astma necelých 10 % lidí. V Týmu Sky je astmatik každý třetí závodník (včetně aktuálního lídra Chrise Frooma či bývalého člena a taktéž vítěze Tour de France sira Bradleyho Wigginse). Z britských olympioniků na OH 2004 trpělo touto chronickou chorobou 40 % cyklistů. U britské plavecké reprezentace je astmatiků dokonce neuvěřitelných 70 %! Nabízejí se dvě protikladné hypotézy.

A: Astmatické onemocnění je opravdu předpoklad úspěchu ve vrcholovém sportu, a proto se u úspěšných jedinců vyskytuje ve výrazně nadprůměrném množství ve srovnání s běžnou populací.

B: Astma by mělo být (minimálně u vytrvalostních a silově-vytrvalostních sportovních disciplín) spíše nevýhodou a tím pádem by jeho výskyt u sportovců-profíků neměl být vyšší než u běžné části populace. Naopak, jeho výskyt by měl být nižší, maximálně stejný.

Člověk nemusí být zrovna intelektuální supertryskáč, aby tipnul, které z uvedených tvrzení je to pravděpodobnější.

Jak ale potom abnormálně častý výskyt astmatu u sportovců vysvětlit? Jednoduše. Tato nemoc zkrátka přináší pouze výhody (tedy těm, co jsou astmatiky JEN na papíře). Mohou pak totiž legálně užívat látky, které jsou jinak zakázané.

Nejhorší je, že počínání sportovců mi za daných okolností přijde naprosto logické. Ruku na srdce (či na zdravé plíce), kdybych usiloval o vítězství na Tour de France, považoval bych za hloupé papír na astma nemít. Možná by se to v aktuálních podmínkách dalo považovat za regulérní strategickou chybu v honbě za vítězstvím.

Soucítím s lidmi postiženými jakoukoli nemocí (astma nevyjímaje), ale vrcholový sport by měl být pro nejnadanější z nejnadanějších, nejsilnější z nejsilnějších a nejlepší z nejlepších. Lidé trpící jakoukoli zdravotní indispozicí mají zkrátka nevýhodu, kterou jim nikdo neodpáře. Buďto se prosadí nemoci navzdory, nebo holt mají hledat své uplatnění jinde. Někdo má silné nohy a plíce, jiný zase lépe fungující logické myšlení či dokonalý cit pro hudbu. Každému bylo naděleno jinak a o tom to přeci je.

WADA by měla být nejvyšším garantem dodržování zásad fair-play. Mně ale někdy přijde, že právě WADA vytváří v pravidlech uličky, kterými se dají mnohé zákazy obcházet.

„Salbutamolová foukátka“ jsou na seznamu zakázaných medikamentů z dobrého důvodu. A zákazy by měly platit pro všechny, bez výjimek. Když ne pro všechny, tak pak ať raději neplatí pro nikoho.

Abych nezapomněl. Z výše zmíněných výsledků hledání si i jako zkušený lovec mladých talentů upadl do deprese a při finální volbě si rezignoval. Rozhodl si losovačkou.


Psáno pro cyklistický časopis 53×11, číslo 1/2018, vydáno 26.01.2018

Pridej slovo do pranice

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>