Podpultovky číhající v sezoně 2019

kloud(n)ovina #1.2019 | psáno pro časopis 53×11

Podpultovky číhající v sezoně 2019

Na prahu nové sezony tentokrát trochu netradičně.

McLaren

Technologický gigant známý zejména z působení ve formuli 1 se v zimě stal 50% partnerem týmu Bahrain-Merida.  Asi nepřekvapí, že bude pomáhat zejména v oblastech technologického vývoje a efektivity lidské výkonnosti. Ačkoli si většina lidí spojuje firmu McLaren pouze s motorismem, úspěšné zářezy na pažbě má však i z docela jiných sportovních odvětví. Před olympiádou v Londýně velmi úzce spolupracovali s britským týmem cyklistů, veslařů, kanoistů a jachtařů. Zejména na medailích britské dráhové cyklistiky měl McLaren lví podíl a jsem zvědavý, jaké aerodynamické prvky přinesou jejich vývojáři do cyklistického projektu šejků z Perského zálivu.

Nezaprší a nezaprší

Královna klasik a můj nejoblíbenější závod z celého kalendáře, Paříž-Roubaix, se nejela na vodě od roku 2002! Je to tak dávno, že například Erik Zabel či Alexej Sivakov, kteří tehdy v dešti závod dokončili, mají dnes v profi pelotonu své syny. Paradoxem je, že právě Peklo severu si každý pojí s nevlídným počasím, nicméně faktem zůstává, že březen a duben jsou v tamním regionu nejsušší měsíce v celém roce! V oblasti francouzsko-belgických hranic okolo města Lille naprší největší množství srážek v létě, což krásně podtrhuje vzpomínka na Tour de France 2014, kdy etapa s vypůjčenými kostkovými úseky byla tou nejblátivější edicí „Roubaix“ v živé paměti. Téměř dvě dekády Pekla severu bez pořádného slejváku je i přes zmíněné meteorologické statistiky setsakramentsky nepravděpodobná anomálie, která by letos mohla skončit.

Nová pravidla UCI pro rok 2020 jsou cítit už teď

Taktické podpisy některých týmů (ano, mluvím především o Dimension Data) na konci loňského roku byly důmyslně promyšlené. Před sezonou 2020 totiž budou přezkoumávány veškeré World Tour licence, žádný ze současných 18ti týmů ji nebude mít jistou. UCI body tedy budou důležitější než kdy jindy a třeba právě Dimension Data si s předstihem podepsalo „bodů“ ze všech týmů nejvíc (Kreuziger, Nizzolo, Gasparotto, Bak, Valgren, Wyss atd.). Zranění jakéhokoli lídra, zejména ve slabších týmech, může být letos několikanásobně bolestnější. UCI body budou zkrátka až zbytečně moc důležité a nedivme se, když v druhé polovině sezony uvidíme nějaký tým (ne)strategicky jedoucí tak, že vymění šanci na vítězství za možnost umístění dvou nebo tří lidí v top 10.

Nový dojezd Lutych – Bastogne – Lutych

Změny na trati zažitých klasik jsou vždy kontroverzním tématem a jinak tomu nemůže být ani u nejstaršího monumentu vůbec. Zrádný dojezd na kopci v Ans, který se jezdil od roku 1990, nahradí rovinatý finiš v samotném Lutychu. Ačkoli mně se tato konkrétní změna moc nelíbí, nové věci se zkoušet mají. Celý závod bude hůře předvídatelný, protože zažité scénáře a funkční strategická schémata již nebudou zaručeně platit. Určitý šmrnc a jinou závodní dynamiku to do ‘’La Doyenne‘’ snad přinese.

Mladé pušky

Mathieu Van Der Poel a Wout Van Aert se letos poprvé systematicky zaměří na silnici a zejména v jarních klasikách se s nimi musí počítat. Cyklokrosoví velikáni se střetnou na Flandrech a na Amstelu, Van Aert se ukáže i na Paříž-Roubaix.

V dresu Sky jsem zvědavý na jistého Ivana Ramira Sosu. Jednadvacetiletý talent, který loni všem vypálil rybník na etapáku Vuelta Burgos, kde za sebou v kopcích nechal Miguela Ángela Lópeze či Davida de la Cruze, nejprve podepsal do Trek–Segafredo, jenže později ho přetáhl mág Dave Brailsford do Sky. Mladý Kolumbijec byl zkrátka horké zboží a půjde-li jeho zimní příprava dle plánu, měl by se ukázat na Giru jako pomocník svého předobrazu Egana Bernala.

No a pak tu bude zajímavý úkaz, který nemá obdoby. Teenager, který ještě před pár lety reprezentoval Belgii coby mládežnický fotbalista, loni drtil své soupeře v kategorii juniorů naprosto nevídaným způsobem. Remco Evenpoel úplně přeskočil kategorii do 23 let a z juniorů podepsal rovnou do QuickStepu. Uvidíme, kolik prostoru belgický supertalent dostane a jak se mu těžká, ještě k tomu zatraceně urychlená adaptace do profesionálního pelotonu podaří.

Hodinovka

Yves Lampaert, časovkář světové extratřídy, se šteluje na pokus o překonání rekordu v šedesátiminutové jízdě proti chronometru. Aktuální maximum drží Bradley Wiggins výkonem 54,526 km. Lampaertovi šance na vylepšení stávajícího rekordu odhaduji na slibných 55 %. Mám tuhle polozapomenutou disciplínu rád, takže vítám její oživení. Rohan Dennis hodinové martýrium pravděpodobně také v budoucnu zkusí, letos to však v plánu (zatím) nemá.

Zbrusu nový kopec ve francouzských Alpách

Col de la Loze, momentálně neudržovaný šotolinový horský průsmyk spojující lyžařská střediska Méribel a Courchevel, který se v zimě mění v udržovanou sjezdovku pro lyžaře, bude na jaře vyasfaltován. Nejvyšší bod má ve výšce 2300 metrů nad mořem a sklon stoupání se pohybuje kolem 10 %. No nezní to jako ideální finiš etapy Tour de France? Podle čísel se ten kopec nemusí jevit nijak spektakulárně, ale ta panoramata! V letošním roce bude k vidění v ostré akci na srpnovém závodě Tour de l‘Avenir. Kdy se ho dočkáme na Tour de France, ví asi jen bůh Christian Prudhomme.


Psáno pro cyklistický časopis 53×11, číslo 1/2019, vydáno 1. února 2019kloudnoviny_thumbnailLukáš Klouček

Autor je bývalý profesionální cyklokrosař a silničář a nyní bookmaker sázkové kanceláře William Hill

Pridej slovo do pranice

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..