Vietnam trip #4

Tri tydny. Dva tisice kilometru. Jedna noc v dzungli. Vitenam trip 2015.


Dil #4  – Dukladny vyber motorek

Vizum, zvaci dopis, zduvodneni cesty do Vietnamu a podobny papirovaci nezbytnosti slapaly, diky precizni priprave, jako holky na vypadovce z Plzne. Vsechno jsem mel predem vyplnene podle navodu z tech internetu, cimz jsem zjistil, jak se citi ukazkovy sprt, dokonale nachystany na ctvrtletni pisemku z chemie. Neni to vubec spatny. Skoda, ze jsem to ve skole nikdy nezazil {sarkasmus}. Zaplat panbuh, ze jsem to nikdy nezazil! Improvizace (cti podvadeni, opisovani a hledani jinych ceskych zkratek ulicek) bylo to, co me protahlo skrz baziny ceskeho skolniho systemu.

Psylos vsak ukazal svuj vyvoneny zdrzovaci talent. Ze nemel papiry vyplneny (v letadle nebyl cas, ze jo) nas stalo plus minus dve mista ve fronte na prideleni viza, ovsem dobrosrdecnost nas stala daleko vic. Ma propiska, vyplnujici Psylosovi formulare, neunikla pozornosti davu dalsich, lajdacky nepripravenych cestujicich. Kazdy druhy (kazdy prvni byl ukazkove nachystany sprt) si ji chtel pujcit a jelikoz jsme desne hodni, vsem jsme rekli babisovske ANO. Jenze nechteli jsme o cenny artikl (za coz jsme propisku pravoplatne povazovali) prijit a tak jsme pujcovali a cekali a pujcovali a cekali a pujcovali a cekali… Cimz jsme se prenadherne katapultovali na uplny chvost pelotonu cekajiciho opodal v imigracni fronte. Kvuli propisce ztratit ve fronte tolik pozic (=casu), zejmena po vice nez 30ti hodinach na ceste, to je pecicka.

Na batohy cekame (ne)zvykle dlouho. Psylos prohodi, ze kdyz neprijedou, tak se vlastne nic nestane, tech par tricek a fusekli poridime prece na kazdym rohu. To jo, ty vole, ale co moje nabijecka na iPhone? Jo, umet se smirit se ztratou zavadla mi dela vetsi problem nez by melo, i v tom me nastesti tenhle trip trochu usmernil. Nicmene bagly dorazily. Prijely presne se spustenim letistniho pozarniho poplachu. Slusny timing. Valime pryc.

Taxikem na ubykaci. Pohoda. Jenom si nejsme jisti, jestli jsme ve spravnym hostelu. Detail.

Po interkontinentalni ceste pres sest casovych pasem jsme napul v bezvedomi ale elektrizujici atmosfera Hanoje nam vlila cerstvou krev do zil. Vyrazime do ulic. Cumim jak puk s hubou dokoran. Na vsechno. Viz fotky.

Prvni vietnamsky pivko. Prvni mistni zradylko. Druhy vietnamsky pivko. Je nam hej. Treti vietnamsky pivko. Je nam jeste lip. Teprve posilneni alkoholem dokazeme prechazet silnice aslespon s polovicni bravurou zdejsich pidilidi. Je to celkem adrenalin, navic, ani na chodniku neni clovek v bezpeci. Prvni hodiny se mi to zdalo fakt brutalni, pak me to ale zacalo regulerne bavit. Jo, libovej chaos.

Plan na dalsi den znel jasne – koupit motorky a vyrazit. Jak je sezeneme? ‚‚V pohode vole, tady jsou motorky na kazdym rohu, to bude brnkacka.“ Tak znel peclive promysleny porizovaci plan (u piva to lidem proste pali!). Jako jo, motorky byly vsude, nejenom na kazdym rohu, ale uplne vsude. S jejich koupi nam ale vyrhtnul trn z paty az snazivy recepcni, vseho vsudy jediny, alespon lehce anglicky mluvici clovek, s kterym jsme v Hanoji meli co docineni. Nechci predbihat, ale to jeho ‚snazeni‘ si taky na konci nezapomnel nauctovat (prekvapive), parchant mrnavej.

Domluvil nekoho, kdo nam dve motorky priveze. Prej ty nejlepsi a jediny, co se na nasi cestu hodej. K tomu jeste dodal klasicky vekslacky slogan: “Good price my friend.“ Tenhle cenovy dovetek vzdycky smrdi pruserem, ale co jsme, do prdele, meli asi delat? Byli jsme radi, ze to nemusime vic resit a sthineme tak ztrestat vic hanojskejch lezaku. Dohromady za obe masiny budou chtit $500. Podle vsech diskuzi na netu je ta cena absolutne oukej. Kdyz to nebudou uplny vraky (coz stejne nepozname), bude to parada.

Typicky vyhlizejici (cti 30ti kilova) vietnamka pribusila se dvema nalestenyma Hondama. Rok vyroby cca rok meho narozeni minus 5 let. Pocet motorek, ze kterych byly tyhle unikatni kousky slozeny, je za hranici lidske predstavivosti. Krome motoru a brzd nefungovalo nic. Jakoze vubec nic. “Co jinyho ale bude ve Vietnamu potreba?“ naivne jsme si myseli. Ano, brilantne dementni uvaha, dnes uz to vim taky. Chybama se ale clovek uci, takze jsme se alespon takovymhle dumyslnym zpusobem vzdelavali, ze jo. Potreba bylo (jak se v dalsich dilech ukaze) uplne vsechno, co by clovek od motorky normalne ocekaval. Tachometr, svetla, zamek nadrze, starter, baterka… To vsechno bylo v lepsim pripade defektni, v horsim pripade to tam nebylo vubec. Tim, ze fungoval jen motor, vysvihnul se vyznam pojmu “minimalismus“, “rebelie“ a “hipster style“ na uplne jinej level. Jsme proste cool a jdeme s dobou, pico vole.

Samotna testovaci jizda byla exkluzivne libova. Hnedka z prvni mi to potupne chciplo, jeste k tomu pred zenskou (ostuda!). Pak jsem vitezoslavne poodjel o dve ulice dal a v tom brutalnim mega provozu, bez veskerych, vseobecne uznavanych pravidel, jsem se jaksi nemohl dostat zpatky. Kdyz se mi to povedlo, Psylos jen stal a cekal. Cekal az projedu i tu druhou krasavici. Sice mame zitra rano vyrazit z epicentra zdivocele Hanoje na pout napric celym Vietnamem, ale Psylos v zivote neridil motorku. Ani na plejstejsnu. Krome povinnych hodin autoskoly neridil ani auto. Jeho pilotovaci schopnosti tedy nejsou zrovna na urovni Valentina Rossiho. Ja jsem taky driver k pohledani. Proste jsme si rekli, ze kdyz Vietnamem projelo tolik lidi (alespon o tom mluvi na webovych forech), tak to zvladneme i my. Presne ten pristup, kvuli kterymu je na ervropskych horach kazdorocne nejvetsi procento obeti z Ceske Republiky. Pristup typu umime hovno, pripraveni nejsme ani trochu ale bude to sranda a zuzo doborduzo, tak huraaa, jedeeeem!

PS: Nakonec jsme za motorky dali $650. Notoricky znamy trik, ze jsme pry puvodne spatne rozumeli, protoze hned na zacatku rikali $650 a o petistovce nepadlo ani slovo, jsme s jemne nahorklou pachuti, avsak celkem bez vetsich debat, spolkli. Z celyho tripu je tohle jedina vec, ktera me i zpetne rozciluje.* Nejde o to stopadlo navic, jde o prinicp. Tyhle hajzliky k smrti nesnasim a tady jsem jednoho takovyho holomka jeste zasponzoroval. Kdyz se clovek nechal podobne ozulit v dobe, kdy byl jeste mladej a blbej, bylo to celkem uzitecny ponauceni. Ted jsem ale starsi, chytrejsi, zkusenejsi… nicmene zcela evidentne porad jeste blbej.

*Vystiznejsi slovicko “sere“ neproslo zaverecnou korekci.


Bonusy k serialu Vietnam trip 2015:

Pridej slovo do pranice

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>