Tri tydny. Dva tisice kilometru. Jedna noc v dzungli. Vitenam trip 2015.
Dil #21 – Oko bere*
Po trech dnech motorky zlenively (a zrezively) jak politici po zrovna uplynule volebni kampani, az to vypadalo, ze uz je nikdy nenastartujem. Ranni hodinova rozcvicka s rozbihanim, roztlacovanim a naskakovanim je nakonec i s dopomoci nahodnych kolemjdoucich privedla k rozumu a holky zelezny vitezoslavne nastartovaly. Skoda, ze tohle rodeo znicilo pro zmenu nas. Nevyrovnane souboje s naladovou technikou jsme prohravali na plne care. Kazdy den, zas a znovu. Prohravali jsme vsak s usmevem na tvari. Nebylo totiz dulezite vyhrat, ale zucastnit se!
Tentokrat jsme navic zaznamenali jeden tuze potesujici fakt. Nase bezhlave nakopavani a roztlacovani dostalo konecne potrebnou davku efektivity, neb nam jeden sympaticky vietnamsky spoluobcan polopaticky vysvetlil spravny technicky postup. Nase startovaci procedury se od tohoto okamziku smrskly z hodinoveho martyria do uctyhodne ctvrthodinky. Nabyt uplne zakladni znalosti o startovani motocyklu az v pulce celeho vejleteni, to neni punk ani volnomyslenkarstvi. To je debilita. My tomu rikali rebelie.
Ze jsme az doted meli vzdy pri nakopavani startovaci paky zarazeny neutral a zmacklou spojku, to snad ani nemuzu priznat. Vsichni frajeri, co sedlali fichtla, ted nevericne krouti hlavou. Kdo fichtla nesedlal, krouti hlavou taky. Ano, jsme cistokrevne lamy.
V jakesi garazi na kraji mesta jsme z nasich dopravnich prostredku nechali odstranit nejvetsi neduhy a v ramci cekani jsme doplnili energii, ztracenou pri startovaci procedure, kaloricky vyvazenou snidani. Vydatnou pochutinou nam byly ryzove nudle s ryzi, zalite ryzovou omackou a ryzove pecivo navrch. Nechapu, jak je to mozne, ale chutnalo to fantasticky. Nejspis to bude tim, ze tam byly i uplne jine ingredience, jen jsem je brzy z rana nestihl zaregistrovat. Zkratka jsem v rannim deliriu videl ryzi, jenom ryzi. Ranni ptace mozna opravdu dal doskace, ale evidentne z toho ma uplny hovno. Alespon v mem pripade. Me omezene lidske funkce a vlastnosti jsou pri spankovem deficitu stejne brutalnim prikladem nenaplneneho potencialu jako hardwarove naslapany futuristicky laptop pohaneny systemem Windows 10. Nefunkcni paskvil.
Smer byl jasny, horske mestecko Dalat. Misto jak vystrizene z katalogu francouzskych Alp. Cesta byla plna prekrasnych panoramat, serpentin, skalnatych srazu ci mensich vodopadu. Uplne pohlazeni krehke motorkarske duse. Kochali jsme se takovym zpusobem, az jsme se omylem rozpojili. Ztraceni v horach, to tu jeste nebylo.
Psylos byl nejenom bez telefonu (jak jinak, zejo), tentokrat navic i bez penez. Uschoval si je docasne ke mne, kvuli derave kapse, cimz se postaral o dalsi nezapomenutelny majstrstych. Jelikoz pro tento financni manevr nema termin zadna seriozni ekonomicka literatura*, pojmenoval jsem ho sam. Brilantni picovina.
Chvili jsem splasene lital sem a tam pres vsechny krizovatky v radiusu nejakych deseti kilometru. Psylos nikde. Pak mi chcipla masina a ja pul hodiny nemohl nastartovat. Tim se nase sance na brzke znovushledani razantne ztencily a ja rezignoval.
Kupodivu me odevzdany pristup uklidnil. Proste pojedu na Dalat a nejak tam snad dojedu. Nejak tam snad dojede i Psylos. Nejak se tam snad najdeme. A co kdyz se nenajdeme? Tak se nenajdememe, no a co. Jeste se nikdy nestalo, aby se nic nestalo.
Psylos bez mobilu, bez penez, bez mapy. Brzy asi i bez benzinu. Jsem si ale jisty, ze usmev mu z tvare nezmizel a dal si nerusene uzival krasne prirodni scenerie podbarvene muzikou z iPodu, jedine moderni elektronicke vychytavky, kterou pouzival. A tu teda pouzival vehementne, neb sluchatka z usi nevyndal ani kdyz jsem ho o to zrovna zadal. Vetru, desti a Psylosovi zkratka neporucis. Navzdory tomu mam pocasi rad a prave proto mam rad Psylose. Nepredvidatelnost je nenahraditelna zivotni slozka, nezbytna ingredience kazde legendarni historky.
Ukol znel jasne, jet na Dalat a doufat v zazrak. Teprve az dojedu do cilove destinace, rozhodnu se, jak postupovat dal. Uz ted me predstava dalsiho sledu udalosti rajcuje. Hledat jeden druheho v neznamem dvouset tisicovem meste kdesi ve Vietnamu? To je teprve volnocasova aktivita, panecku! Geocaching pro fajnsmekry nejhrubsiho zrna. Poblaznenym lovcum pokemonu se o podobne zabave nezda ani v tech nejvlhcich snech.
* Oko bere – vystiznesji nazev me ve spojitosti s cislem jednadvacet nenapadl, prestoze tahle cifra s nasim vietnamskym bloudenim nijak nesouvisi. Odpurcum drobneho hazardu se timto pisemne omlouvam.
* Seriozni ekonomicka literatura – existuje nejaka soutez o oxymoron roku? S takovymhle kalibrem by byl hrich se nezucastnit.
Bonusy k serialu Vietnam trip 2015: