Warren Buffett je jen jeden

Experti s “soferovymi znalostmi“ jsou vsude kolem nas

Mnoho renomovanych, uhlazene mluvicich, erudovane vystupujicich investicnich poradcu, kteri jsou povazovani za odborniky na slovo vzate, nechape elementarni princip veci, o kterych mluvi. Bohuzel, tak to v dnesnim svete chodi. Ja zastavam nazor, ze bez plnohodnotneho pochopeni jadra veci jsou veskere dalsi vedomosti k nicemu. Bez pevnych zakladu proste kvalitni barak nepostavis.

Nez se pustim do rozboru jedne z ceskych investicnich autorit, muzete si udelat vlastni obrazek z nasledujicich odkazu:

Videa

Dopisy akcionarum Vltava Fund


Pan Gladis prednasi na Ceske investicni konferenci, je drzitelem prestizniho titulu CFA (certifikovany financni analytik), napsal dve uspesne knihy o investovani a je zakladatelem investicniho portfolia Vltava Fund (na konci roku 2015 spravoval tento fond cca 2 miliardy korun). Jeho tituly, postaveni, zkusenosti a profesionalni vystupovani vzbuzuje respekt. Vsechna cest.

Osobne proti nemu nic nemam, nikdy jsme se nepotkali a jelikoz mam pocit, ze kona dle sveho nejlepsiho vedomi a svedomi, jeho investicnim aktivitam fandim. Ackoliv ja jsem investicni niemand, dovoluji si s nekterymi jeho nazory nesouhlasit. A to kardinalne.

Kdyz jsem si totiz precetl dokumenty na strankach Vltava Fund, spadla mi celist. Dobry dojem, kterym na me pan Gladis pusobil, s okamzitou platnosti vysublimoval.

Cely nasledujici text je myslen vseobecne, protoze mam pocit, ze se prilis casto zapomina na selsky rozum a k samozvanym autoritam ci expertum se pristupuje s nezdravym respektem. Abych vsak mohl vecne argumentovat, musim pouzit konkretni priklady.


Pro ilustraci pojmu “soferova znalost“ prevypravim oblibenou historku Charlieho Mungera

Pote, co teoreticky fyzik Max Planck obdrzel Nobelovu cenu, objizdel Nemecko s prednaskami o kvantove mechanice. Po nejakem case dokazal celou prednasku odrikat jeho sofer, nebot ji uz  nescetnekrat slysel. Poprosil tedy mistra, jestli by si na nadchazejicim seminari v Mnichove nemohli prohodit role, aby vystoupili z nudne rutiny. Planck souhlasil. Sofer pak v Mnichove odvypravel prednasku o kvantove fyzice bez jakehokoli zadrhelu. Dostalo se mu potlesku ve stoje od vsech pritomnych profesoru.

Posluchaci mu pak polozili otazky k tematu. Sofer zareagoval slovy: “No, jsem docela prekvapeny, ze v tak pokrokovem meste, jako je Mnichov, dostanu tak banalni otazky! Pockejte, privedu sveho ridice, on vam je zodpovi.“

Pointa historky neni v tom, ze sofer svou pohotovosti dovedl celou zapletku do usmevneho konce. Historka ma poukazovat na fakt, ze v dnesnim svete existuji dva druhy odborniku. Ti s vedomosti laureata Plancka, kteri svemu oboru rozumi do posledniho sroubku. No a pak ti, co pripominaji ridice z naseho pribehu. To byvaji lide, kteri presvedcive mluvi, profesionalne vystupuji a jejich vedomosti se zdaji byti na urovni. Jenze! Jejich vedomosti jsou ve skutecnosti jen prepapouskovana moudra, kterym ve svem principu nerozumi. Jelikoz je dnes extremne jednoduche dohledat nazory, myslenky ci vyroky uspesnych prukopniku napric vsemi obory, pobiha po svete spousta vseznalku s soferovymi znalostmi, vydavajicich se za puvodni nositele onech vedomosti. Nanestesti byvaji stejne pohotovi jako Planckuv sofer, tudiz se tezko chytaji inflagranti.

Vyhybat se takovym lidem je v zajmu kazdeho z nas. Staci dve nebo tri dobre mirene otazky a hned vime, s kym mame tu cest. Problem je, ze lide si z prehnane miry respektu nedovoli s nikym nesouhlasit a uz vubec se nechteji na nic ptat, aby nevypadali hloupe. Vzdelany elegan v obleku sitem na miru s luxusnimi svycarskymi hodinkami na zapesti se preci nemuze mylit, ze jo. 


Nase domaci investicni scena je ve svetovem meritku zhruba stejne relevantni, jako kriketova reprezentace Ceske republiky. S opravdovou extratridou se nemuze merit. Nicmene! Nasi hraci kriketu ovladaji zakladni herni dovednosti alespon v rovine teoreticke. Co se odborniku na financni trhy tyka, nejsem si tim uplne jisty.

Ve ctyrech bodech se pokusim popsat, proc bych sve penize panu Gladisovi, stejne jako vetsine jinym investicnim poradcum, nesveril.

Neznalost fundamentalnich principu, neschopnost spocitat jednoduchy matematicky priklad (nota bene, ktery si sami zadate!?) ci umyslne nazyvani veci zcela nepresnymi terminy. Takove zalezitosti jsou, z meho pohledu, neomluvitelne.

0. Sofer Warrena Buffetta

Pan Gladis temer nikdy nepopisuje overitelne postupy ci vypocty (tedy, jednou to bohuzel udelal, ale o tom az v dalsim bode). Misto toho vypravi o vecech tak, jak se mu zrovna hodi do kramu. Tu a tam sve nekonkretni povidani osvezi vseobecnym moudrem, ktere zni nadcasove, chytre a efektivne. No bodejt by ne! Vetsinou totiz jen parafrazuje moudra Warrena Buffetta. Dnes uz clovek nemusi byt osobnim soferem, aby mohl naposlouchat mistrovy prednasky, dnes staci mit internet. Jelikoz umim cist, umim anglicky, docela rad ctu Buffettovi veci a take mam internet, zridka kdy jsem se od pana Gladise dozvedel neco noveho.

Tento bod jsem ocisloval jako nulty, jelikoz ho nepovazuji za extra dulezity. Nechat se inspirovat Buffettem, na tom neni nic spatneho. Kazdy se chce ucit od nejlepsich. Ja si jen myslim, ze kdyz uz nekoho cituji, mel bych puvodnimu autorovi priznat kredit. Je to prinejmensim slusnost. Chtit vypadat chytre na zaklade citaci nekoho jineho mi neprijde uplne fer.

V odkazovanych videorozhovorech se tento nesvar vyskytuje pomerne casto. Psany priklad hovorici za vse doporucuji zhlednout tady. Prodavat vlastni knihu sloganem “Investovani je jednoduche, ale ne snadne“ neni zrovna originalni, znate-li puvodni vyrok Warrena Buffeta: “Investing is simple, but not easy.“

Mam chut si knihy Daniela Gladise precist. Zajimalo by me, kolik procent obsahu vymyslel on sam. Neocekavam velke cislo.

Ale dost mych subjektivnich nazoru, pojdme na objektivni fakta. Matematiku mam rad, protoze v ni neni prostor pro spekulace. Je exaktni a nezpochybnitelna.

1. Kellyho vzorec

V problematice Kellyho vzorce (Kelly criterion) mam vyhodu z prostredi, ve kterem se dlouhodobe pohybuji. Jsem bookmaker. Sportovni sazeni je ve sve podstate financni trh v blede modrem, plati zde stejne zakonitosti a podobna pravidla. Jen je ten sazkarsky rybnicek mensi a velkym hracum nemusi uplne stacit. Z matematickeho hlediska jsou vsak tyto dva “sporty“ temer identicke.

Profitabilni sportovni sazeni neni nic jineho, nez hledani vyhodnych kurzu (ekvivalent value investic). Uspesny sazkar potrebuje jine fundamentalni znalosti, nicmene matematika v pozadi, ktera je v cele veci klicova, je sakum prask stejna. Neni proto nahoda, ze lide uspesni v sazeni ci jinych disciplinach zalozenych na podobnem principu (blackjack, poker ci nektere jine hry spadajici do takzvanych “game of skills“) casem zmeni sve pusobiste a vrhnou se na akciove trhy. Tam pak slavi uspech s uplne stejnym pristupem. Ba co vic, mnoho takovych se stalo prukopniky. Nejlepsim prikladem je Edward O. Thorp.

Tim se dostavam k jadru veci. Edward O. Thorp je pro me ztelesnenim opravdoveho superhrdiny. Hltam jeho prace, knihy, studie. Je inovatorem v mnoha ohledech. Matematicky “vyresil“ blackjack (karetni hru jednadvacet znamou take jako “oko bere“), cimz jako jediny v historii donutil kasina v Las Vegas k uprave pravidel. Zdokonalil nektere matematicke vzorce a demonstroval jejich prakticke uziti v realnem svete – pri sazeni, hrani ci investovani. Jeho vypocetni formule vyuziva i Warren Buffett. Co se procentualniho vydelku v pomeru k zainvestovanym penezum tyka, dost mozna je Thorp nejuspesnejsi investor vubec.

Pan Gladis se o tomto geniovi dozvedel z nove knihy (takovy je alespon muj dojem), o ktere se rozepsal v dopise akcionarum. Podava tam cerstve nabyte informace o jiz zminovanem Kellyho vzorci a vypravi, jak Thorp s jeho efektivnim vyuzitim dobyl svet hned na nekolika frontach – od kasin az po akciove trhy. Vzorecek se ceskemu investorovi zalibil natolik, ze s jeho pomoci edukoval sve ctenare, aby snad bylo videt, ze takoveto matematicke procesy jsou ve Vltava Fund bezne. Bohuzel, dopis akcionarum je volne pristupny na internetu a mohou si ho precist i lide, kteri Kellyho vzorec opravdu pouzivaji.

Zminovany vzorecek je snad moji nejoblibenejsi matematickou zalezitosti vubec. Jednak s nim pracuji dnes a denne, druhak mi jeho uzivani vyplaci slusne dividendy. Neni proto divu, ze jsem se nad prikladem pana Gladise pozastavil. Neveril jsem vlastnimu monitoru.

Ukazkovy priklad pouziti Kellyho vzorce, ktery byl zaslan investorum vltavskeho fondu, je spocitan spatne. Nejenom ze si pan Gladis do vzorecku spatne dosadil, on pravdepodobne nezna zakladni pravidla pro jeho pouziti a z toho duvodu nedokazal rozpoznat na prvni pohled ztratovou investici. A to se bavime o jednoduchem teoretickem prikladu, jehoz zadani si vymyslel on sam.

Nespravny vypocet najdete na webu Vltava Fund. Spravne reseni jsem sepsal do tohoto PDFka (obrazek #1). Matematicke potvrzeni, ze ukazkova investice z daneho prikladu je ztratova (ma negativni expected value neboli -EV), je pro zmenu v tomto PDFku (obrazek #2).

#1

obrazek #1

 

obrazek #2

obrazek #2

 

Od zkuseneho investora, spravujiciho portfolio o velikosti nekolika miliard korun, bych cekal vetsi matematickou zdatnost.

K zamysleni mi prijde take fakt, ze to, co trklo me, netrklo investory, kterym je dopis primarne urcen. Ja do fondu sve penize nedavam, oni ano (pokud jsou me informace spravne, minimalni vklad do zminovaneho fondu cini 125000 €)! Vysvetlit si to dokazu dvema zpusoby. Samotni investori ty dopisy vubec nectou, nebo neumeji pocitat. Jedna varianta je desivejsi nez druha.

2. Americke prezidentske volby

Dopis, pri jehoz cteni se mi neprestavalo kroutit oboci, mi neunikl hned z nekolika duvodu. V nazvu byl muj hrdina Thorp, stejne jako americke volby, ktere jsem peclive sledoval (zejmena kvuli praci, potazmo sazeni). Pan Gladis v dopise tvrdi, ze pruzkumy lehce favorizovaly Hillary Clinton a ze s prihlednutim k bezne statisticke chybe nebo mozna dokonce k jejich mozne neobjektivite, byly sance obou kandidatu padesat na padesat. Tomu se musim smat.

Bezna statisticka chyba - neexistujici pojem, ktery muze znamenat cokoliv. V tomto pripade, bez jakekoli evidence, neznamena nic. A pokud se timto nepojmem myslelo neco jako statisticka odchylka, tak s tou se da pracovat exaktne, lze matematicky vyjadrit a rozhodne by se nemela zadusit nejakou slovni omackou, natoz pak s jeji pomoci zkreslit predpoved na smyslenych padesat na padesat (vskutku bych chtel videt ten presny vypocet s “beznou statistickou chybou“ koncici vysledkem padesat na padesat). Takove pracovani se statistikami si nedovoli snad ani kartarky na TV Prima.

V jakem vesmiru se daly zaregistrovat sance padesat na padesat? Kdyby pan Gladis v takovy odhad opravdu veril a na jeho zaklade pouzil Kellyho vzorec, mohl vydelat miliony. Trump se na sazkarske burze (ano, burza kurzu existuje – betfair) velmi dlouho obchodoval v kruzu 7.0 (kurz 7.0 odpovida sanci na zvoleni o velikosti malosti 14.28%).

Na padesat procent se Trump nikdy nedostal (padesati procentum by odpovidal kurz 2.0).

Vyvoj kurzu americkych prezidentskych voleb 2016 (Betfair)

Vyvoj kurzu americkych prezidentskych voleb 2016 (Betfair)

 

K lepsimu pochopeni obrazku s vyvojem kurzu jeste dodam, ze cim vyssi kurz, tim mensi je sance daneho kandidata na vitezstvi. Infografiku i s doplnujicim textem primo na strankach Betfairu si muzete procist zde.

Predvolebni pruzkumy pan Gladis zavrhl kvuli blize nespecifikovane chybe, presto z nich vyvodil fifty-fifty sance pro oba kandidaty. A ze kurzy, tedy cely trh (wisdom of the crowd), tvrdily neco uplne jineho nez on, nad tim se take da jen tak mavnout rukou?


Opakuji, kdyby byvala byla Trumpova sance padesati procentni, byl by kurz 2.0! 14.28% versus 50%, v tom neni zadny rozdil? Kellyho vzorec rika s chirurgickou presnosti, jak nevidane velka investicni prilezitost by to byla. Kdo umi pocitat, vedel by, ze idealni vyse sazky by v takovem pripade byla celych 42% investicniho kapitalu! Vypocet si muzete prohlednout v tomto PDFku (obrazek #3).

obrazek #3

obrazek #3

 

Ve skutecnosti se podobne pravdepodobnostni odhady delaji velmi tezce, na coz Thorp samozrejme mysli. Drobne nepresnosti pri stanoveni pocatecnich hodnot resi Fractional Kelly (uprava klasickeho Kellyho vzorce), takze i pri zapocteni statisticke odchylky, prihlednuti k historickym datum o vztahu mezi pruzkumy a vysledky voleb a pouziti Bayesianskych statistickych postupu, je priklad s Trumpem do nebe volajici.

Oznacit jakoukoli neurcitou udalost slovy padesat na padesat je stejne osvicene, jako kdyz sportovni expert s elektronickou tuzkou rekne pred fotbalovym zapasem Barcelony s Granadou, ze stat se muze vsechno. Domaci tym je sice jasny favorit, ma 91% sanci na vyhru, ale expert nam to rekl jasne, stat se muze uplne vsechno! At zapas dopadne jakkoli, expert to trefil. No neni to frajer?

3. Bezrizikove akcie

Po debaklu s Kellym jsem se rozhodl precist dalsi dopis. Nic uz me nemuze prekvapit, myslel jsem si. Dle nazvu me nemohl nezaujmout ten o bezrizikovych akciich (kdo radeji posloucha, necht si pusti identickou problematiku v audioformatu). Uz ze samotneho nazvu jsem se bal, ze to bude dalsi jobovka. A taky ze byla.

Aby vzal pan Gladis pochybovacum vitr z plachet, hned na zacatku pise (ci rika), ze slova “bezrizikova“ a “akcie“ muzou znit jako Oxymoron. Pry to tak ale neni a on vysvetli proc. Povedl se mu vsak pravy opak.

Potvrdil, ze zminovany oxymoron opravdu jest oxymoronem a oxymoronem take zustane. Definice nuloveho rizika, dle pana Gladise, je solidnim materialem pro stand up komedii. Na seriozni prednasce o akciich bych to ale fakt nevytahoval.

Cituji: ‚Mezi spoustou společností, které se na trzích obchodují, lze najít takové, které mají tato rizika minimální. Jejich akcie pokládáme tedy za bezrizikové.“ (…) “Portfolio sestavené z akcií těchto společností lze považovat za bezrizikové. Jeho výnos bude velmi pravděpodobně dlouhodobě reálně kladný a s minimálním rizikem trvalé ztráty kapitálu.“

Od kdy se da povazovat vec s minimalnim rizikem za vec bezrizikovou? Zkusme si predstavit konkretni priklad. Muzete vyhrat 10000 Kc kdyz vyhrajete souboj v ruske rulete. Ale nebojte! Misto klasickeho revolveru s 6 komorami se bude hrat se strelnym zarizenim, ktere ma komor 200. Jeden jediny ostry naboj a 199 prazdnych der. Riziko je minimalni (pet desetin procenta), nikoli vsak nulove! Najde se snad nekdo, kdo by nechal hrat sve vlastni dite takto “bezrizikovou“ ruskou ruletu? Povazovali byste pul procentni riziko za riziko nulove? Ja tedy ne. Riziko smrti stale hrozi, jen je v porovnani s klasickou sesti mistnou bouchackou o dost mene pravdepodobne (u takoveho revoleru by bylo riziko smrti ~16,67%).

Tohle neni slovickareni, tohle je jednoducha matematika. Zamenovat hodnoty minimalni s hodnotami nulovymi, to nedovoluje ani ta nejbenevolentnejsi matematicka aproximace, ani logika, ani statistika a nemel by se k takovym sarlatanskym postupum uchylovat ani zadny svepravny clovek, chce-li pusobit verohodne.

Jestli pan Gladis trva na tom, ze “bezrizikove akcie“ existuji, tedy ze muze garantovat jejich vyvoj smerem nahoru nebo, v tom nejhorsim pripade, jejich stale stejnou hodnotu, cimz vznikne jistota vynosu ci vraceni vsech investovanych penez, vesele do neceho takoveho sve penize vlozim. Abych byl presny, do takove investicni prilezitosti bych najel s kamionem zlata.

Bezrizikova akcie je zkratka nesmysl. Jestli nekdo tvrdi opak, nechci se s nim hadat, chci se s nim vsadit! Kdyby bezrizikove akcie nekdo skutecne objevil, pravdepodobne by se jiz pysnil Nobelovou cenou za ekonomii.

Uspesni svetovi investori se na rozdil od lidovych vypravecu ridi mottem: “How much you believe in something is how much you willing to invest in.“  V pripade existence bezrizikovych akcii, v tom pravem slova smyslu, by do nich kazdy dusevne zdravy jedinec nacpal veskere sve volne jmeni. Do posledniho silinku.


PS: Tento clanek vznikl z meho vnitrniho neklidu pote, co jsem pri prokrastinaci narazil na dopisy vltavskeho fondu (v pozadi mi bezel zapas ceske kriketove repre). Doufam, ze to byl na dlouhou dobu posledni takovy elaborat. Sorry jako, priste se pokusim spichnout neco ctivejsiho.

Pocet komentaru: 8 Warren Buffett je jen jeden

  1. Slavek

    Dobry den pane Kloucku, na rovinu rikam, ze takovou snusku nesmyslu, co jste sepsal, jsem dlouho necetl. Pana Gladise taky osobne neznam, ale investovani se venuji dlouho a proto jsem si se zajmem precetl Vasi (dia)kritiku. Nebudu dal resit takove triviality jako ze neumite bez chyby Gladise citovat a dokonce ani opsat nazvy jeho prednasek. Shrnu tri zakladni veci:

    1. V pripade Kellyho vzorce jste nepochopil zadani. Z nejakeho duvodu se domnivate, ze priklad sestaval ze dvou moznych vysledku – vynosu 10 % s pravdepodobnosti 60 % a ze ztraty 100% s pravdepodobnosti 40 %. Musite ale cist poradne. Jak rikam s oblibou studentum- hezky jste to spocitali, ale protoze jste si spatne opsali zadani, je to cele za pet.

    2. Nezda se Vam Gladisovo tvrzeni, ze posledni predvolebni pruzkumy voleb Clinton/Trump byly priblizne padesat na padesat. Staci si to overit. Napriklad Huffpost Pollster uvadi, zeposledni odhady bly pri zapocteni ostatnich a nerozhodnutych 53:47, co je podle me priblizne padesat na padesat. To ze nedokazete rozlisit mezi predvolebnimi pruzkumy a kurzem sazkaru nesvedci o Vasi valne inteligenci. A ze odhady byly chybne, mozna diky statisticke chybe a nebo tendencnosti tech, co je sestavuji , ukazaly vysledky voleb.

    3. V jednom souhlasit musim. Kdyz sam sebe oznacujete za investicnyho niemanda. Velka pravda se naplno projevila, kdyz jste se pustil do rozebirani pojmu bezrizikove akcie. Jinak by jste totiz vedel, ze ve financni teorii existuje pojem bezrizikova urokova mira. Tou se oznacuji nektere urokove miry, aniz by se onich tvrdilo, ze riziko s nimi souvisejici, je nulove. (Tuto vetu si prectete nekolikrat znovu). Stejnou analogii pouziva Gladis k popisu nekterych typu akcii a nejenze nerika, ze je s nimi spojene nulove riziko, dokonce zduraznuje, ze riziko existuje. Gladis myslenku bezrizikovych akcii vysvetluje pomerne jasne a v zasade ve shode s tim, jak jsem ji slysel vysvetlovat jine investory. Na Vas asi moc slozitee.

    Snazil jste se vyvolat dojem, ze levou rukou behem sledovani kriketu pisete zdrcujici kritiku, ale misto toho jste se uplne ztrapnil. U nas v praci jste se jiz stal za tu kratkou dobu legendou. Vzdycky kdyz se zamyslime nad investicni ideou nekdo prohodi: „Neporadime se s panem Klouckem?“ a vsichni se od srdce zasmejeme. Zustante prosim radeji u toho kriketu.

    Slavek

    Odpovedet
    1. LK

      Dobry den Slavku,

      dekuji za sofistikovane zhodnoceni mnou napsanych nesmyslu a odhad urovne me inteligence. Vazim si casu, ktery jste do sepsani komentare vlozil. V reakci se budu snazit byt strucny a vecny, takze pojdme postupne.

      Veskere citace pana Gladise (to, co je v clanku v uvozovkach) jsou vytvorene zpusobem kopirovat/vlozit. Nevim, kde jste nasel chybu, ja zadnou nevidim. Muzu se ale mylit a byl bych nerad, aby jakakoli citace byla nepresna. Jestli nejake misinterpretace ci nepresne citace vidite, napiste mi to prosim konkretne. Velmi rad pripadne chyby opravim. To same plati o nazvech na odkazovane prednasky.

      1. Nejenom ze peclive ctu, ja poradne i pocitam. Variantu eventualniho 10% zisku pan Gladis zminuje v textu a pripadnou ztratu cele castky, kterou jsem si podle Vas vymyslel, ma pan Gladis primo ve vzorecku. Budu opakovat co jsem v clanku jiz jednou napsal – zmineny Kellyho vzorec je zjednodusena matematicka formule pro pouziti na akciove prilezitosti/sazky kde jsou pouze dva mozne vysledky – predem urcena vyse vyhry anebo prohra cele vlozene castky, nic mezi tim. Eventualni ztrata celeho vkladu je obsazena v samotnem vypocetnim vzorci, vyplyva tedy z jeho definice (viz obrazek #K1). Na investicni prileztosti se slozitejsimi moznostmi vysledku se neopuziva Kellyho vzorec, nybrz z nej odvozena, podstatne slozitejsi formule. Jelikoz nerikam nic, co bych v clanku jiz nezminil, zkusim jeste jednoduche prirovnani. Kdyby pan Gladis pocital delku strany trojuhelniku pomoci Pythagorovi vety, bylo by jasne a logicke, ze se jedna o trojuhelnik pravouhly, jinak by pouziti Pythagorovi vety bylo zcela nesmyslne a nespravne. To same plati o Kellyho vzorci a prikladu, o kterem je rec. Pevne verim, ze problematiku, u ktere s oblibou opravujete sve studeny a rozdavate jim petky, mate zmaknutou lepe.

      kelly explained

      2. Rozlisit mezi predvolebnimi pruzkumy a kurzem na burze dokazi velmi dobre a prave proto tvrdim, ze kurz ma mnohem vetsi vypovidajici hodnotu nez nejake dotazniky. Duvod je jednoduchy, na burze se obchoduji realne penize, nazor tam je podporeny likviditou a trh je to velice efektivni. Navic, tady se muzete podivat na predikci zalozenou vyhradne na predvolebnich pruzkumech, jsou tam zapoctene historicke nepresnosti takovych ukazatelu, jejich fluktuace, vaha, mozne nepresnosti atd. (jak presne to funguje najdete tady). Zkratka se jedna o validni praci s dostupnymi daty z predvolebnich pruzkumu, ne o hloupy vykrik do tmy typu “pruzkumy jsou chybne“. Takto sestavena predikce urcila Hilary jako 71.4% favoritku (obrazek #K2), coz je mimochodem cislo velmi blizke hladine sazkarskych kurzu. Nahoda?

      who_will_win

      Vysledky voleb podle Vas ukazaly, ze pruzkumy byly tendencni ci statisticky chybne. Muzete mi, prosim, konkretne vysvetlit, jak muzou samotne vysledky voleb neco takoveho dokazat? Muze samotny vysledek fotbaloveho zapasu dokazat, ze rozhodci piskal tendencne ci ze byla Barcelona chybne povazovana za favorita? Nechci tu dlouze rozebirat veci jako smerodatna odchylka, zakon velkych cisel ci variance, a tak si rad nejdrive vyslechnu Vas argument.

      Navic, at uz statistickou chybou myslite cokoli, nemohla by nahodou jakakoli nahodne vyprodukovana chyba ovlivnit predikci smerem na obe strany? A proc je Vasich 53% versus 47% priblizne 50 : 50 a ne treba 55 : 45?

      3. Ano, pojem bezrizikova urokova mira (risk-free rate of return) existuje, to jsem nikdy nerozporoval. Pouziva se ale pouze v rovine teoreticke a vztahuje se zejmena k nizko vynosovym aktivum jako jsou napriklad statni dluhopisy. I tam se ale tato poucka pouziva pouze hypoteticky, v praxi a v pravem smyslu slova (=nulove riziko) neexistuje. Navic, pan Gladis v dopise tvrdi, ze (podle nej) bezrizikove akcie spadaji do aktiv, ktere maji vysoke vynosy. Nevim, jak to vidite vy jako investicni guru, ale ma niemandska pointa byla, ze jestli mi nekdo da cerne na bilem smlouvu, ktera mi zaruci vynos z dane akcie s regulernim nulovym rizikem, tudiz pro me bude skutecne bezrizikova a ja budu mit 100% jistotu vydelku, potom velmi rad priznam, ze pojem “bezrizikova akcie“ neni oxymoron. A ano, pan Gladis sice zminuje, ze minimalni riziko existuje, ale hned pote z toho vyvodi zaver, ze takova investice je podle nej bezrizikova – to je presne to, s cim nesouhlasim. Jako analogii uvedu opet priklad ze sazkarskeho prostredi – takzvany “sure bet“. Jak samotny nazev naznacuje, jde o sazku s jistou vyhrou, coz je v teoreticke rovine pravdiva hypoteza, ovsem ve skutecnosti i takovy “bezrizikovy sure bet“ nese urcita rizika a nikdo netvrdi opak.

      Je mi cti, ze jsem se ve Vasi firme stal legendou. Az budete priste dumat nad nejakou investicni prilezitosti, klidne me, misto smichu, zkontaktujte. Prvni radu bych poskytl mozna i zdarma.

      Jo, abych nezapomnel! Kriket jsem u psani clanku nesledoval.

      PS: Chtel-li byste nektera sva tvrzeni dolozit vypoctem, screenshotem ci odkazem, jako jsem to udelal ja, poslete mi komentar i s prilozenymi dodatky na email, rad vam tu jakykoli argument v nezmenene podobe zverejnim.

      Odpovedet
  2. Angel Investor

    Po tematicky zajimavem rozhovru na DVTV, kde jste na me aale nepusobil zrovna sympaticky, jsem narazil na vas blog a musim uznat, ze tenhle clanek je trefa do cernyho.

    Odpovedet
  3. Marek

    Hezkej clanek, libil se mi. I rozhovor v DVTV byl super. Jen skoda, ze te pan Veselovsky svymi otazkami neprimel zajit trochu do podrobnosti. Zvlast, kdyz si to o otazku uplne rikalo. Treba proc a komu omezujete sazky?
    ps: snad neva, ze ti tykam.
    dik Marek

    Odpovedet
    1. LK

      Diky Marku! Tykani nevadi.

      Kdybych to mel rict vseobecne, tak sazky omezujeme v momente, kdy by teoreticke riziko z naberu cele castky presahlo nami nastavenou uroven, jiz jsme ochotni akceptovat. Cim vetsi zapas/soutez/sport, tim jsou limity na sazky vyssi a naopak. Napriklad na zapas Premier League si muzes kdykoliv prijit vsadit 100 000£ a v 99% pripadu ti prijmeme sazku celou bez ohledu na to, jeslti sazis favorita v kurzu 1.3 nebo outsidera v kurzu 7.0. Na zapas Svetove Ligy vodniho pola by byl nas interni limit samozrejme nizsi a tak velkou sazku bysme vyrazne omezili.

      Vseobecne plati, ze lide co si stezuji na to, ze jim sazkove kancelare neberou sazky, ve skutecnosti nikdy omezeni nebyli a jestli ano, spis jim to usetrilo penize. Profesionalni sazkari moc dobre vedi jak to z pohledu sazkove kancelare vypada a prizpusobuji tomu strategii sazeni. Nehlede na to, ze je-li nekdo “chytrejsi“ nez my, neni v nasem zajmu nebrat jeho sazky a zavrit jeho ucet, v nasem zajmu je s takovymi lidmi spolupracovat.

      Nektere nazory, ze omezujeme vsechny sazkare a ti pak kvuli nam nemuzou vyhrat penize, vychazeji spise z neznalosti problematiky, jelikoz omezeni sazek se dotkne cca 3-5% vsech sazejicich, pricemz i oni si muzou vsadit relativne dost. Jen jim misto stotisicu nabereme tisice ci desetitisice. Jednoduse totiz nemuzeme nest tak velka rizika, jake pro nas jejich pozadovane sazky predstavuji.

      Ne kazda sazkova kancelar vychazi ze stejnych principu, ale temer vsechny respektovane sazkove kancelare funguji v tomhle smyslu podobne. Tech ‘’nerespektovanych’’ je bohuzel spousty, ale to zalezi na kazdem sazkari, kde si zalozi ucet.

      Moc se to sem tematicky nehodi, takze mi klidne napis email, jeslti te to nejak vic zajima. Mozna nekdy na tohle tema napisu cely clanek.

      Odpovedet
      1. Marek

        Moc dekuju za odpoved a na mail se ti urcite ozvu, mam jeste par otazecek. Sic jsem ho tu nenasel, ale napisu na ten co mas na FB.

        Odpovedet

Pridej slovo do pranice

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>