Vietnam trip #11

Tri tydny. Dva tisice kilometru. Jedna noc v dzungli. Vitenam trip 2015.


Dil #11  – Pantomima

Psychicky se jiz priprauju na nevyhnutelny debakl. Okolnosti jsou neuprosne (dest, zima, siroko daleko ani zivacka, tma, Pyslosovi ztracene klice atd.), takze situace zda se byti bezvychodna. A najednou, kde se vzala, tu se vzala, chaticka. No chaticka, byla to spis takova kulna. No kulna, byl to spis takovy tristenny dreveny utvar. Jo, jakoze fakt, melo to jen tri steny. Nepritomnost te ctvtre vytvarela nepretrzity efekt otevrenych dveri (nejedna osoba trpici klaustrofobii by tuto funkci jiste ocenila).

Komu vsak ty (ne)dvere poslouzily nejlepe, ve chvili kdy jsme u daneho objektu ze zvedavosti zpomalovali, byli dva krve ziznivi vlcaci. Jelikoz vakcina proti vztekline se mi pred mesicem zdala pri konzultaci v ockovacim centru naprosto zbytecna a nedulezita, musel jsem v ramci motta safety first protocit pravou rukojet a vybicovat tim meho plechoveho ore k vyssimu vykonu. To same udelal Psylos. Z petky jsme zrychlili na dvacitku (to jsme ale piloti, co?). Projel jsem jeste dve zatacky a za horizontem pribrzdil. Psy jsme bezpecne setrasli a ja mel pocit, ze mi chce Psylos neco sdelit. A jelikoz je Psylos ekonomicky smyslejici stvoreni, co setri zbytecna slova a neplytval by energii tlachanim o necem nedulezitem, vetril jsem dalsi pruser.

“Ty vole, tam se svitilo, nekdo tam musel bejt. Mame jedinou sanci – tocime to a jedeme se tam vyspat,“ vyhrkl na me jakoby snad pred 200 metry malem nemel v lytku zaveseneho nemeckeho ovcaka. Me se tenhle napad vubec nepacil. Uvitaci vybor si predstavuju docela jinak nez ty dve zdomestikovany bestie. A buhvi co (kdo) teprve bude uvnitr, ze jo. Prece jenom, ruku na srdce – jsme nekde uplne v prdeli uprostred vietnamsky dzungle, uz par hodin jsme nepotkali zivou dusi a… a to snad staci, ne? Proste jsem chtel jet dal, co kdyby jsme za chvili konecne narazili na nejakou malou vesnicku, mestecko, civilizaci? Treba by tam bylo aspon par obydlenych pribytku. Tady je akorat jeden radoby pristresek prapodivny ctyrboky komoly jehlan s chybejici ctvrtou stenou, jeste ke vsemu strezen ctyrnohejma securitakama*.

“Hele, me je to jedno, jak chces ty, ale za sebe rikam, ze ja bych jel dal,“ zkousim jeste zachranit situaci. “Nesmysl, tady ted jeste treba dve hodiny nebude vubec nic, natoz znamky civilazce. Navic, ja v ty tme vidim fakt uplny hovno a brzo se tak akorat rozstrelim. Tocime to,“ definitivne rozhodl Psylos.

Jsem fakt zvedavej, co se ted bude dit. Kdo tam jako bude? Co mu asi tak zhruba Psylos rekne? A ty vole, co ty psi?

Vratili jsme se a motorky zapichli u cesty, primo pred tou roubenkou. Vevnitr se neco mihlo, jakoby cast lidi nekam zmizela. Psi se rozestoupili. Precejenom, takrka dvoumetrovy Psylos budil ve Vietnamu respekt a ani zvirata tu zrejme nikdy nikoho tak vysokeho nevidela. Nez jsem Psylose stacil varovat, aby nevypinal motorku, pac ji uz v pripade nepohostinnosti nenastartuje, jeho motorka zmlkla. Chcipnul ji. Schvalne. Byl rozhodnutej tady stravit noc a nepochyboval o tom, ze by to snad neslo nebo co. Hmm, to se o me rict rozhodne nedalo. Zatim jsem nesesedal a motorku nechal bezet, v pripade nechtene konfrontace s pejsankama by mohl byt nahozeny spalovaci motor neocenitelnym spojencem.

Psylos se opatrne prosmykl mezi psy, jednim krokem zdolal schudky smerujici do svetnicky obejvaku. U hrajici televize tam sedel jeden malej vietnamcik a dost mozna ze on byl z cele situace vyjukanej vice nez my. Dalsi obyvatele, dreveneho pribytku, se schovali do houpacich siti.

Psylos se s tim nesral. Proste a jednoduse si dal ruce pod hlavu, aby naznacil, ze tam chceme prespat. Pak gestikulaci jakoze poprosil. Ja se mezitim opodal, stale jeste na nastartovane masine, rezal jako svine a v duchu si septal: “No ty kravo, takovouhle pantomimu kdyby predvedl onehda v Kufru Pavla Zednicka, tak z nej dneska byla nejlepe placena celebrita ceskyho pseudo-showbyznysu, Leos Mares jeho chudym, bezejmenym pribuznym a Karel Gott by pri prebirani Zlatych slaviku nepouzival Karlem Sipem sepsane bonmoty, nybrz Psylosem vnuknute a peclive provedene mimicke vystupy jaky svet nevidel.“

Konfrontace zbloudilych turistu se strazci lesa, hranic a zakona tim tedy zacala kapanek bizarnim zpusobem, jen co je pravda. Ackoli meli ti zeleni muzicci v bejvaku pripravene strelne zbrane (zjistili jsme az druhy den po rozbresku) a zjevne je nase pritomnost zaskocila, byli kamaradsti a hodni az to cloveka zahralo u srdce, i pusa mi prestala drkotat zimou. Sikmookej mrnous totiz pokynul hlavou na Psylose ve znameni souhlasu. Bivak na noc tedy mame a to dokonce ve strezenem objektu (vlcaci si nas uz ocuchali a prej v pohode, rikali).

PS: Zjistil jsem, ze recka prezdivka meho komplice (Psylos), se v latince spravne pise Psilos. Ja uz jsem si na to tvrde “y“ zvyknul a nehodlam to menit. Ani tady na blogu, ani ve svych kontaktech v telefonu. Ale rict jsem vam to musel, abych se pred bohem, v ktereho neverim, nemusel zpovidat ze zamerneho klamani ctenaru. Timhle odstavcem jsem z toho venku, nebo to snad bude alespon polehcujici okolnost, doufam. Jeslti ne, tak (buh) evidentne nema nastudovany nejnovejsi vydani trestniho prava svobodnych obcanu Evropske Unie. Jinymi slovy, od vydani bible si nestahl aktualizace, dacan.

 

* Nesmyslna veta plna cisel, geometrickyh teles a jinych geekovin, ktera muze vyvolat vzpominky na nevyresitelne slovni ulohy matematickych olympiad pro 2. stupen zakladnich skol ci jine uzkostlive stavy nevolnosti, za coz se omlouvam.


Bonusy k serialu Vietnam trip 2015:

Pocet komentaru: 1 Vietnam trip #11

  1. Pingback: Vietnam trip #17 | bez(dia)kritiky.cz

Pridej slovo do pranice

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>