Tri tydny. Dva tisice kilometru. Jedna noc v dzungli. Vitenam trip 2015.
Dil #12 – Sblizovani kultur
Okej. Bivak na dnesni noc jsme nakonec ulovili. Odvazali jsme bagly z motorek a hodili je do sucha, pod strechu. V tu chvili nam ale doslo, ze my se jen tak nezahrejem. Je to totiz jednoducha rovnice.
10 stupnu + zadne dvere = zima
zima + mokre obleceni = zima na druhou
zima na druhou = zima jako svine
Spravnost vypoctu muzeme overit zkouskou (jojo, pani ucitelka na matematiku by na me jiste byla pysna, jak tuhle jeji otravnou hlasku dokazu pouzit i v normalnim zivote, cemuz by kdysi neverila ani za mak).
zima jako svine = zima na druhou
Kdyby se na to totiz zapomnelo, vsechen nas ohoz byl totalne promocenej. Psylos mel akorat jedny suche trenky a z ponozek si udelal podkolenky. Samozrejme, bylo mu to hovno platny. Zima na nohy mu totiz byla tak jako tak, lytka se prece zapalujou z uplne jinych duvodu, ze jo. Triko mel vlhke. Ja mezitim nasel velmi cenne artefakty – temer suche dziny a zcela suche triko. To jsou hned dva naprosto pouzitelne kusy obleceni! Nechci byt Paroubek nafoukany, ale kdo z Vas to ma? Psylos mel spacak. Ja spacak nemel (viz moje vybava). Zivotni nezkusenost pretavena v nepochopitelne opomenuti spacaku, v ramci uspory mista, byla do nebe volajici velechyba. Bez spacaku do dzungle nelez. Bez spacaku do dzungle nelez. Bez spacaku do dzungle nelez…. Za trest bych si to mel opakovat minimalne do konce skolniho roku.
Hned z prvni jsme se teda vysvlekli a dali na sebe tech par kusu hadru, ktere nebyly uplne durch. Inu, zacit se svlekat hned potom, co nam nas hostitel neprilis jistym pokynutim hlavy schvalil nocleh, nemuselo pusobit zrovna heterosexualne. Nam ale byla fakt kosa a v tom promocenym se proste nedalo. A ze tam nemeli specialni mistnost na prevlekani, to neni nase chyba, ze jo. Nechteli jsme zpusobit zadne faux pas a tak jsme se samozrejme snazili, aby nic moc nebylo, v prubehu prevlekaci procedury, videt. Dost nam pomohl fakt, ze jsme byli promrzli na kost, takze nastroj, ktery zeny nemaji ve svem arsenalu, nemohl nikoho pobourit, pac pouhym okem nemohl byt dost dobre spatren.
Anglicky receno: ”My dick was hard… very hard… to find”.
Pote, co jsme se vyfikli do suchyh zbytku osaceni (zejmena Psylos vypadal, v boxerkach, podkolenkach a vypujcenych, o pet cisel mensich papucih, jak svihak lazensky vystrizeny z plakatu nove podzimni kolekce Armani), usedli jsme ke stolu. S panem ”domu” jsme sledovali, v jedne z prvnich verzi barevne televize, vietnamske zpravy a pocasi. Nevedomky jsme se tak stali ucastniky klasicke podvecerni idylky. Meli jsme hlad a zizen a tak jsme vyndali vse, co jsme meli. Krabicku s mandlema a lahev s prvotridni domaci palenkou. Slivovicka byla nasi nejcennejsi komoditou. Zahrala na dusi i na tele. A panecku, jak teprve chutnala vietnamcikum!
Chlast nezklamal. Zas a znovu se osvedcil a jako sblizovadlo kultur zafungoval na vybornou. Zalesakum jsme se tim zalibili a na oplatku nam byly nabidnute nudle a caj. Zatimco me bylo blbe priznat, ze mam hlad jako krava, Psylos okamzite pripomnel, kdo je tu mistrem sveta v discipline nazyvane pantomima. Diky bohu ze to udelal, ja debil jsem svou upejpavosti pripominal ”lhajici” Nastenku se svoji sebevrazednou stydlivosti: ”Teplo, dedecku, teplo!”. Bez Psylose bych byl o hladu. Caj byl sice luxusni, predstava nudlove polevky me vsak regulerne rajcovala. Fotbalovou hantyrkou nas oba zvedala ze sedadel.
Byli jsme tedy odvedeni do prilehle ”kuchynky”, kde jsme si pockali na vyrobu domacich nudli. Tepla vecere?! Tak to by jsme jeste pred hodinou fakt neverili. Normalni dar z nebes. Nic lepsiho nez horkou vietnamskou polevku plnou nudli jsem si v tu chvili nedokazal ani predstavit. Za neustaleho srkani caje se slivovici jsme nedockave preslapovali a hypnotizovali kastrol s horkou vodou, aby uz to kurva bylo hotovy!
Ackoli se jednalo o prachvobycejnou instantni napodobeninu nudlove polevky (takove te za 6 Kc v Zabce na Zizkove) zalite horkou vodou, v danou chvili to byl ekvivalent nefalsovaneho gastronomickeho hard core porna, ovenceneho Michelinskou hvezdou nejvyssiho kalibru. Kdyby tam ti frajeri meli dvere, vsadil bych svoje mokry boty, ze by na nich byla vylepena Pohlreichova hvezda Ano, sefe!
Hlad, podtrzeny zimou, je sakra dobry kuchar. Neni proto divu, ze basta to byla grandiozni. Jako gesto vdeku jsme obetovali dalsich par panaku palenky a hrst mandli. Mandle domorodce ponekud prekvapive upoutaly. K tomu jsme vyndali mapu a snazili se naznacit, odkud a kam jedeme a hlavne se dopidit, kde ze se to ted vlasnte nachazime. Ani po veceri, mandlich, slivce, slivce a slivce, nebylo jednoduche se dorozumet. Jedine, co jeden z nasich zachrancu dokazal zopakovat, bylo slovicko ”Praha”. Snad mozna i vedel, ze se jedna o hlavni mesto nasi zeme. To slovicko se mu vsak zalibilo natolik, az tak rikal uplne vsemu. Mandlim, nam, i slivovici.
Bonusy k serialu Vietnam trip 2015: